Autor : Petru Cimpoeşu
Stav : Antikvariat - Vyřazeno z knihovny - Jako nova
Živelný vypravěč Petru Cimpoeşu vnáší svým Simionem Výtažníkem do
rumunské prózy posledních desetiletí, silně poznamenané
postmodernistickým pokusnictvím, výrazně svěží tón. Přechodné období po
"velkém třesku" v prosinci 1989 je v románu vnímáno jako jeden obrovský
očistec, v kterém se mísí vznešené s nízkým, směšné s tragickým,
nevinnost s vinou. S autorem pronikáme do uzavřeného světa jednoho
panelového domu v moldavském městě Bacău, jehož obyvatelé tvoří hutný
vzorek rumunské společnosti po pádu ceauşescovské diktatury. Na klopotné
cestě k demokracii s sebou při hledání vlastní identity vláčejí těžké
břemeno verbálních klišé a vyprázdněných rituálů, osvojených v
minulosti. Neutuchající pochyby a společenskou nejistotu se snaží
rozptýlit jeden z obyvatel domu, stařík Simion, který se na dva týdny
jako někdejší poustevníci do pouště uchýlí do domovního výtahu a
odtamtud začne volat po nápravě mravů... Cimpoeşu ve své metafyzické,
drobnokresebné pseudoreportáži s gustem vytváří roztodivné situace plné
ironie, trpkého humoru a satirických šlehů. Z nich patrně
nejprovokativnější je ta, kdy podle Simionova proroctví sestoupí Ježíš
Kristus v předvečer prezidentských voleb roku 2000 na zem, aby se
ucházel o místo hlavy státu, a tak se znovu pro lidi obětoval. Jeho
program je velmi prostý: Desatero. Zvolí si ho Rumuni, když se vznikem
křesťanství je spjata už jejich vlastní etnogeneze? I co vás nemá.
Počáteční nadšení brzy vystřídá sžíravá skepse, která ostatně přetrvává i
v závěru románu, kdy nájemníci po Simionově tajemném odchodu mohou
výtah opět používat.
